Water Europe (technologická platforma EU zaměřená na inovace v oblasti vody) vydala novou Evropskou vodní strategii, která deklaruje, že voda musí být chápána jako strategický zdroj, stejně jako energie či kritické suroviny. Water Europe proto navrhuje vytvoření nové politické odpovědnosti v rámci Evropské komise. Cílem je, aby vodní politika nebyla roztříštěná mezi jednotlivé sektory, ale byla koordinována a systematicky podporována napříč všemi politikami EU.
Strategie deklaruje následující jako stěžejní – Voda musí být plnohodnotně zařazena do evropské politické agendy s jasným politickým vedením, ideálně skrze viceprezidenta EK pro vodu. Vodní strategie musí být holistická, meziresortní a propojená s politikami pro zemědělství, průmysl, energetiku, digitalizaci a zdraví.
Voda jako otázka bezpečnosti a odolnosti
Voda se stává klíčovým faktorem ovlivňujícím bezpečnost lidských komunit, odolnost ekosystémů i strategické průmyslové provozy. Nedostatek vody dnes ovlivňuje 38 % obyvatel EU a ohrožuje sektory, jako jsou datová centra, výroba polovodičů, vodíku nebo baterií – tedy infrastruktury zásadní pro evropskou suverenitu a obranyschopnost. Bez přístupu k vodě hrozí ztráta konkurenceschopnosti i ohrožení strategických dodavatelských řetězců.
Změna klimatu působí jako “násobič hrozeb” – zvyšuje frekvenci i intenzitu extrémních jevů, jako jsou sucha, povodně nebo lesní požáry. Strategie proto klade důraz na ex ante investice do prevence, zejména pomocí přírodě blízkých řešení a chytré infrastruktury. Národní adaptační plány by měly zahrnovat detailní hodnocení vodních rizik, včetně časných výstražných systémů a přenosu dat mezi zasaženými regiony.
Vodní infrastruktura – od čistíren a přehrad až po městské rozvody – se stále častěji stává terčem kybernetických, fyzických a hybridních hrozeb. Strategie proto doporučuje posílit kyberbezpečnostní opatření, standardizovat přístup k datům a zavést digitální monitoring napříč EU. Zároveň podporuje integraci vodních systémů do širší koncepce ochrany kritické infrastruktury.
Znečištění vodních zdrojů, ať už chemické nebo mikrobiologické, ohrožuje zdraví obyvatel i stabilitu ekosystémů. Strategie vyzývá k důsledné aplikaci principu „znečišťovatel platí“, k lepšímu sledování patogenů, antibiotické rezistence a nových kontaminantů, včetně PFAS. Prevence znečištění musí být chápána jako součást zdravotní, environmentální i národní bezpečnosti.
Hlavní výzvy
Nedostatek vody se dnes týká více než třetiny obyvatel EU a ohrožuje průmyslová odvětví jako výroba čipů, baterií či vodíku. Bez zajištění vodní bezpečnosti mohou být miliardové investice zmařeny. Přitom mnoho eurokomisařů ve svých mandátech s vodou nepočítá, což ukazuje na potřebu lepší koordinace.
- Nedostatek vody již ovlivňuje 38 % obyvatel EU a hrozí 56% rozdíl mezi poptávkou a dostupností vody do roku 2030.
- Kritické sektory (čipy, baterie, vodík) jsou silně závislé na vodě – bez ní jsou ohroženy investice za stovky miliard Eur.
- Rozdílná agenda mezi eurokomisaři a chybějící koordinace napříč sektory brzdí efektivní vodní politiku.
10 klíčových doporučení strategie
- Zřídit Water-Transition Fund v dalším rozpočtu EU pro investice do infrastruktury a digitalizace.
- Zavést Water-Efficiency First v průmyslové politice EU – podpořit znovuvyužití vody a novou legislativu.
- Podpořit oběhovou ekonomiku – recyklace odpadní vody, sběr živin, inteligentní měření spotřeby.
- Vodně chytrá zemědělská vize – podpora retenčních opatření, umělé doplňování podzemních vod, datové řízení.
- Digitalizace vodního sektoru – EU akční plán, interoperabilita dat, kyberbezpečnost vodní infrastruktury.
- Biodiverzita a nulové znečištění – důsledné uplatnění legislativy (DWD, IED, UWWTD) včetně principu „znečišťovatel platí“.
- Podpora výzkumu a inovací – vznik „water-KIC“, integrace AI, nové materiály a dekontaminační technologie.
- Předcházení klimatickým rizikům – včasné investice do přírodě blízkých řešení, adaptace na sucho a povodně.
- Inkluzivní správa vody – vznik stálé meziresortní skupiny EK, podpora Water-Oriented Living Labs a nových profesí.
- Naplnění cílů SDGs (cíle udržitelného rozvoje) – přístup k vodě a hygieně pro všechny, podpora partnerství veřejného a soukromého sektoru.
Odhadované investice
- Minimálně 255 miliard Eur je potřeba investovat do vodní infrastruktury, aby EU splnila legislativní cíle a zvýšila efektivitu systému.
- V případě neinvestování lze předpokládat roční škodu 1,6 bilionu Eur.
- Očekává se trojnásobný růst poptávky po vodě do roku 2030, zejména kvůli růstu odvětví jako jsou čipy, data centra, vodík nebo baterie.
Věda a výzkum
Water Europe silně podporuje zvýšení rozpočtů pro výzkum a inovace v oblasti vody:
- Navrhuje Water-Smart Horizon Europe Programme – rozšíření existujícího rámce pro cílenou podporu inovací v oblasti vody
- Navrhuje vytvoření water-KIC (Knowledge and Innovation Community) – nové inovační komunity pro propojení výzkumu, podnikání a vzdělávání v oblasti vody
Mezi doporučení patří i větší důraz na výzkum v oblasti:
- mikrobiologické a chemické kontaminace vody
- digitálních technologií a AI
- oběhového hospodářství a recyklace živin
Dokument také zdůrazňuje, že mnoho technologií již existuje (např. senzory, digitální dvojčata, robotika), ale potřebují systémové financování a podporu implementace do praxe.
Příklady inovativních projektů
- AquaSPICE – cirkulární vodní využití v průmyslu.
- iMERMAID – ochrana Středozemního moře před znečištěním.
- MULTISOURCE – řešení pro města (přírodě blízké způsoby).
- ZeroPollution4Water – prevence kontaminace podzemních a pitných vod.
- NEXOGENESIS – propojení politik vody, energie, potravin a ekosystémů pomocí AI.
Celou strategii naleznete zde