AKTUALITY

Věda o davu jako potenciální vědecká disciplína?

Náš kolega doc. Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D. publikoval studii na téma – Věda o davu jako potenciální vědecká disciplína? Do odborného časopisu Institutu ochrany obyvatelstva Hasičského záchranného sboru České republiky – The science for population protection. 

Studie se konkrétně zaměřuje na prezentaci vědecké činnosti v zahraničí v oblasti Crowd management. V první části text představuje výstupy odborníků z Manchester Metropolitan University a jejich Model hodnocení rizik bezpečnosti davu (DIM-ICE). V této části se čtenář dozví, proč je tato vznikající věda důležitá, jak definovat a kategorizovat dav, jak byl model aplikován na případových studiích a závěry vyplývající ze studií.

Druhá část se zaměřuje na studii odborníků z Amsterdamské univerzity, kteří se zabývali problematikou manipulace s daty o velikosti davů, zejména z důvodů politických zisků. Třetí část je zaměřena na pohled architekta na problematiku Crowd management z University of Minnesota, který se snaží do oblasti simulace davu zavést matematický řád. Čtvrtá část je zaměřena na výzkumné výstupy, které s oblastí Crowd management souvisí nebo představují velice netradiční pohled a řešení. Na závěr studie shrnuje nejdůležitější poznatky z textu.

Pro potřeby odborné veřejnosti se jedná o zajímavý materiál. Pozoruhodný je i pro naši výzkumnou činnost, zejména v projektu – Digitální modelování evakuačních plánů v zájmových stavbách a měkkých cílech s prvky umělé inteligence

Musíme zmínit i další obsah časopisu, který zahrnuje řadu dalších zajímavých článků z různých oblastí. Jako příklad upozorňujeme na výsledky zkoušek obousměrné přenosové soustavy jednotného systému varování a vyrozumění, testování těsnosti ochranných kukel nebo článek o poplachové službě za první republiky a její odkaz.

Celé číslo je k dispozici zde

Směrnice Evropského Parlamentu a Evropské Rady o odolnosti kritických subjektů

Směrnice Evropského Parlamentu a Evropské Rady 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů konstatuje, že v ekonomice EU mají kritické subjekty, jakožto poskytovatelé základních služeb, nepostradatelnou úlohu při zachování životně důležitých společenských funkcí nebo hospodářských činností na vnitřním trhu. Reaguje proto na potřebu vytvořit moderní unijní rámec s cílem posílit jejich odolnost stanovením harmonizovaných minimálních pravidel a pomoci těmto subjektům prostřednictvím ucelených a specializovaných opatření podpory a dohledu. Směrnice stanoví nové povinnosti členským státům i samotným kritickým subjektům, stanoví pravidla pro dohled, vymáhání a společné postupy, stanoví jednotné definice a obsahuje také seznam kritických subjektů v jednotlivých oborech, Celkově se tak jedná o soubor opatření s cílem dosáhnou vysoké úrovně odolnosti kritických subjektů v zájmu zajištění poskytování základních služeb EU a zlepšení fungování vnitřního trhu. Ve všech oborech dopravy se tak zprosedkovaně jedná o vyšší úroveň ochrany cestujících, tj. tzv. „měkkých cílů“.

Více informací zde

Ročenka evropské bezpečnosti 2022

Ústav Evropské unie pro studium bezpečnosti vydal Ročenku evropské bezpečnosti 2022. Dokument podrobně shrnuje nejdůležitější události ovlivňující bezpečnost Evropské unie za rok 2021. Těmto rokům dominovaly zejména pandemie Covid 19 (ekonomická obnova a implementace opatření na další potenciální pandemické hrozby) a konflikt ve východní Evropě (koncentrace vojenských kapacit na rusko-ukrajinské hranici). Avšak zpráva shrnuje i další události jako například státní převraty v Myanmaru, Guinei a na Mali, nestabilita v Arménii, konflikt mezi Palestinou a Izraelem nebo odchod jednotek NATO z Afghánistánu. Zpráva má dvě hlavní části.

Vnější akce a prostředí EU 

Tato část popisuje celou škálu typických a nových hrozeb, kterým v současnosti Evropská unie čelí. Například klimatické změny, radikalizace na okrajích společnosti, ochrana práv menšin nebo nezákonný obchod s uměním, a to i ve spojení s hlasováním v rámci Rady bezpečnosti OSN.

Dále se tato část zabývá jednotlivými regiony. Zpráva rozebírá vývoj vztahů EU s největšími světovými ekonomikami – Spojené státy americké, Kanada, Ruská federace a Čínská lidová republika. Přibližuje také situaci sousedů Evropské unie jako Turecko, země západního Balkánu, severní Afriky, Blízkého východu a Perského zálivu.

Evropská bezpečnost a obrana

Druhá část zprávy je zaměřena na Společnou bezpečnostní a obrannou politiku EU (CSDP). Pozornost je věnovaná vojenským a civilním misím v rámci CSDP, například v balkánských zemích, oblasti Sahelu, Somálsku a na Ukrajině. Popsaná je rovněž situace vojenského potenciálu členských zemí s ohledem na počty vojenské techniky a stav Bojových uskupení Evropské unie (EUBG).

Podstatná je také část o Evropském obranném fondu (EDF) a Stálé strukturované spolupráci (PESCO) a pokrok v této oblasti – zejména v rámci ekonomické obnovy po pandemii. Dále je shrnut Koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany. Většina členských států zvýšila výdaje na obranu mezi roky 2020 až 2021. V závěru se zpráva zaměřuje na hybridní hrozby, u kterých je v současnosti velmi aktuální kybernetická bezpečnost a terorismus, a s ním související radikalizace.

Kompletní zpráva je k dispozici zde

Briefing Evropského parlamentu k monitorování pro komerční účely

Výzkumná služba Evropského parlamentu vydala zprávu o současné situaci sběru a využívání informací uživatelů sociálních sítí a mobilních aplikací se zaměřením zejména na Google, Meta a Amazon. Sběr a analýza dat je stavebním kamenem pro současnou digitální ekonomiku a řadu nových disruptivních technologií. 

Evropská unie má nastavený vysoký standard ochrany osobních údajů. Avšak kritici argumentují, že některé z pravidel zajišťující tuto ochranu, mohou mít negativní dopady na potenciální prosperitu založenou na datech. Dokument je částečně reakcí na návrh změny Nařízení EU pro evropskou digitální identitu, který by zlepšil ochranu osobních informací, zatímco by ztížil jejich sběr.

Dokument představuje hlavní způsoby, které soukromé společnosti ke sběru dat používají. A to především se zaměřením na výše zmíněný Google, Meta a Amazon. Tyto společnosti jsou téměř všudypřítomné na mobilních zařízeních, aplikacích a webech. Jedná se například o sběr dat z protokolů serverů, soubory cookies nebo informace, které jsou generovány uživateli (vyhledávání, komentáře, telefonní čísla, data narození, metadata nahraných souborů a podobně). Společnosti také sbírají data pomocí mobilních aplikací, a nebo v případě Googlu, i vlastním operačním systémem Android.

Briefing také představuje nové technologie ambientního sledování, které používá zejména Amazon v rámci umělé inteligence a hlasového asistenta Alexa nebo chytrý zvonek Amazon Ring.

Kompletní zprávu naleznete zde