Konec roku nám přínáší zajímavou možnost představit jak se bude v budoucích letech rozvíjet popdora bezpečnostního výzkumu ze strany Ministerstva vnitra ČR. V létě 2025 byla zveřejněna Meziresortní koncepce podpory bezpečnostního výzkumu České republiky na roky 2025–2031 s výhledem do roku 2035, která nastavuje základní rámec státní podpory bezpečnostního výzkumu na další dekádu. Dokument navazuje na předchozí koncepce a současně reaguje na proměny bezpečnostního prostředí, technologický vývoj i zkušenosti z dosavadního fungování systému podpory výzkumu, vývoje a inovací v oblasti bezpečnosti.
Bezpečnostní výzkum je v koncepci vymezen jako specifická oblast na rozhraní bezpečnostní a výzkumné politiky, jejímž cílem není primárně tvorba znalostí sama o sobě, ale rozvoj schopností bezpečnostního systému státu. Důraz je kladen na praktickou využitelnost výsledků, jejich přímý bezpečnostní přínos a schopnost reagovat na dlouhodobé i nově vznikající hrozby. Tento přístup potvrzuje dosavadní směřování Ministerstva vnitra, které vystupuje v roli hlavního gestora bezpečnostního výzkumu v České republice.
Zásadním rysem nové koncepce je orientace na rozvoj klíčových schopností bezpečnostního systému namísto izolovaného řešení jednotlivých hrozeb. Dokument vymezuje tři dlouhodobé prioritní cíle:
- Posilování schopnosti efektivního zásahu při bezpečnostních incidentech,
- Rozvoj adaptabilního bezpečnostního systému založených na datech a analýzách,
- Podpora odolnosti komunit, veřejného prostoru a infrastruktury.
Tímto způsobem se bezpečnostní výzkum opírá o stabilnější rámec, který umožňuje reagovat na měnící se bezpečnostní situaci bez nutnosti neustálého redefinování tematických priorit.
Koncepce zároveň jasně vymezuje roli Ministerstva vnitra v systému veřejné podpory. V oblastech, které se přímo týkají řešení bezpečnostních incidentů a rozvoje bezpečnostního systému, zůstává MV hlavním a v některých případech výhradním poskytovatelem podpory. V dalších tématech, zejména v oblasti snižování rizik a zvyšování odolnosti, se počítá s koordinací a synergiemi s dalšími resorty a poskytovateli veřejné podpory. Cílem je omezit překryvy, zvýšit efektivitu financování a lépe zacílit výzkumné aktivity.
Z hlediska nástrojů podpory koncepce počítá s postupným přechodem k nové generaci programů bezpečnostního výzkumu, které budou lépe odpovídat dlouhodobým prioritám státu, proměnám bezpečnostního prostředí a rychlému technologickému vývoji. Ministerstvo vnitra deklaruje záměr zachovat kombinaci otevřených soutěží a cílených nástrojů, avšak s větším důrazem na strategické řízení, flexibilitu a přímý bezpečnostní přínos. Po roce 2025 by se podpora bezpečnostního výzkumu měla opírat zejména o následující typy programů a nástrojů.
- Nové programy otevřených výzev v bezpečnostním výzkumu: Navazující nástroje na dosavadní model otevřených soutěží, jejichž cílem bude pružně reagovat na nově vznikající hrozby a technologické trendy. Tyto programy mají umožnit zapojení širšího spektra výzkumných organizací, včetně mezioborových týmů, a podporovat inovativní přístupy bez úzkého předem daného tematického vymezení.
- Strategické programy zaměřené na rozvoj klíčových schopností bezpečnostního systému: Nově vytvořené programy zaměřené na dlouhodobý rozvoj schopností v oblastech, jako je situační přehled, včasná výstraha, krizové řízení, práce s daty, analytické nástroje a rozhodovací podpora. Tyto programy mají posilovat institucionální kapacity a kontinuitu výzkumu v klíčových bezpečnostních oblastech.
- Programy zaměřené na testování, validaci a zavádění bezpečnostních technologií: Koncepce počítá s rozvojem nástrojů, které nebudou končit u vývoje technologií, ale umožní jejich systematické ověřování v reálných nebo poloprovozních podmínkách. Důraz bude kladen na evaluaci funkčnosti, dopadů a rizik technologií před jejich plošným zavedením do praxe.
- Cílené programy a veřejné zakázky pro specifické potřeby státu: I nadále se předpokládá využívání nástrojů umožňujících přímé zadání výzkumných úkolů v případech, kdy je potřeba rychle reagovat na konkrétní bezpečnostní problém, pracovat s citlivými informacemi nebo řešit úzce vymezené zadání bezpečnostních složek.
- Podpora pilotních projektů a experimentálních přístupů: Novým zaměřením do budoucna je podpora menších pilotních projektů, demonstračních řešení a experimentů, které umožní ověřovat nové koncepty, technologie a postupy ještě před jejich případným rozšířením v rámci větších programů.
- Nástroje podporující mezinárodní spolupráci a přenos výsledků: Součástí budoucí podpory mají být také mechanismy, které usnadní zapojení českých subjektů do mezinárodních výzkumných iniciativ a zároveň podpoří přenos a adaptaci zahraničních výsledků do národního bezpečnostního prostředí.
Tento budoucí mix nástrojů má vytvořit flexibilní rámec, který umožní současně rozvíjet dlouhodobé strategické schopnosti bezpečnostního systému a reagovat na aktuální bezpečnostní výzvy, aniž by docházelo k roztříštěnosti podpory nebo ztrátě tematického zaměření.
Analýzy zpracované k předchozímu období ukazují, že od roku 2010 bylo v programech Ministerstva vnitra podpořeno téměř 600 projektů s celkovou státní podporou přesahující 8 miliard korun, přičemž podstatná část výstupů směřovala k přímému využití v praxi bezpečnostních složek a dalších uživatelů. Nová koncepce proto klade menší důraz na rozšiřování objemu podpory a větší pozornost věnuje kvalitě výsledků, jejich reálnému dopadu a schopnosti přispět ke zvyšování bezpečnosti a efektivity bezpečnostního systému.
Významným tématem je také posilování role aplikační sféry. Dokument zdůrazňuje potřebu zapojovat uživatele výsledků výzkumu již do fáze prvotní tvorby výzkumných potřeb, testování technologií a hodnocení přínosů. Tento přístup má přispět ke zkrácení cesty mezi výzkumem a praxí a snížit riziko vzniku výstupů, které zůstanou bez reálného uplatnění.
Samostatná pozornost je věnována principům odpovědného výzkumu a inovací. V oblasti bezpečnostních technologií se stále častěji otevírají otázky etiky, ochrany soukromí, práce s citlivými daty a společenské akceptace bezpečnostních opatření. Koncepce tyto aspekty vnímá jako nedílnou součást bezpečnostního výzkumu a počítá s jejich systematickým zohledňováním v rámci podpory projektů.
Dokument se rovněž hlásí k posilování mezinárodní spolupráce, zejména v rámci evropských výzkumných programů. Zapojení českých subjektů do mezinárodních projektů je chápáno nejen jako zdroj financování, ale také jako prostředek přenosu know-how, technologií a osvědčených postupů do národního bezpečnostního prostředí.
Celkově koncepce nastavuje pokračování dosavadního směřování bezpečnostního výzkumu v České republice, avšak s větším důrazem na strategické řízení, koordinaci a dlouhodobý přínos. Bezpečnostní výzkum je v ní prezentován jako jeden z klíčových nástrojů státu pro posilování bezpečnosti, adaptability a odolnosti společnosti v prostředí rostoucí komplexity bezpečnostních hrozeb.
Celou zprávu i s doprovodnými dokumenty naleznete zde